Z úterý na středu napadlo asi 80 cm prašanu. Protože stále silně foukalo, ráno jsme před vchodem do domu měli dva metry sněhu. Do školy se nešlo a Martin v pět ráno vzal lopatu a začal prohazovat cestu ke stodole. Vyprostil ze sněhu venkovní králíkárny, pustil kozy ze stodoly a šel poníkům odhrabat trochu místa mezi domkem a senem. Sníh byl lehký a sypký a Fortune jím proplouval jako parník na moři, když šel Martinovi naproti. Oskar rezignoval, přilepil se na balík se senem a počkal si, až ho Martin odháže. Na mě útočí choroba.
Ve čtvrtek se škola konala, i když cesta na běžkách byla náročná a dlouhá. Protože stále foukalo, tak jsem tentokrát odhazovala sníh já + zaobstarání všech zvířat, následkem čehož jsem večer ulehla s horečkou a hnusným kašlem. Poníci, donuceni špatným počasím, si urychleně zvykli na přístřešek a začali se do něj schovávat.